Suspension..(?)

Mai píše...

Ahojte :) 

Nejdříve se Vám chci moc omluvit za mou ne-aktivitu, opravdu jsem před pololetím neměla čas skoro ani na učení natož tak na blog. Takže první mé velké PROMIŇTE.

Potom jsem došla na to, že teď toho je taky dost a sotva jsem na noťasu, tak něco dělám do školy, takže uvažuji, nebo spíš jsem se už rozhodla pro pozastavení tohoto blogu, na konci března nebo nejpozději v dubnu se vrátím a zas to pojede na plno! Jen teď fakt nemám skoro na nic čas. + Opravdu v poslední době kašlu na učení do hodin a zvlástě na matiku, potom to tak vypadá i v hodinách :DD No radši o tom už nepíšu :D

Doufám, že mě chápete, a že Vám to nějak moc nevadí, přece jen...četl někdo tenhle blog? Ani ne :DD

Takže v 20:00 bude zveřejně takový rozlučný (pozastavovací) článek, ne že bych se vzdala blogu úplně, ale pro zatím to pro mě bude takhle lepší ;))

+ POTŘEBUJU DIETU!!! Hrozně moc! :/

Ještě, že mám dvojčátko!!

Mai píše...

V životě je hodně chvílí, kdy nevíte, co dělat...

A u mě taková chvíle nastala zrovna včera. 

Člověk, o kterém jsem si myslela, že je můj skvělý kamarád mě přede všemi shodil...ano..nikdy jsem si to nedokázala představit, ale možná mi to dal Bůh, jako novou zkušenost. Do teď sice nechápu, proč, ale určitě to nějaký důvod má.

Povídáme si se spolčem a on mě začne urážet a navážet se do mě? Možná to myslel ze srandy, ale potom to prostě přehnal. A dovršil to tou větou, kterou jsem od něj nečekala a v životě na ni nezapomenu... Ale v té chvíli už se mi hrnuli do očí slzy. Jak já toho člověka nenávidím. Ne, toto říct nemůžu, mám ho ráda, je to můj nejlepší kamarád, ale ..prostě nechápu jak mi to mohl udělat.

Co jiného jsem mohla udělat, než utéct do bezpečí. Utéct za někým, kam jdu vždycky v těžkých chvílích, ale i jindy. Co nejrychleji jsem běžela do kaple.. za Ním, za Bohem. Asi 20 minut jsem se modlila. A pořád mi v hlavě naskakovala otázka: ,,Co jsem mu udělala, že je takový, Bože?!" :( Mu pořád až do dnešního rána nedocházelo, že mi hodně ublížil..

Takových chvílí bylo už hodně...
A tak mi Bůh pomohl a jako svůj "nástroj" pomoci mi poslal..

Mé dvojčátko...:') Megínku nejúžasnější, je skvělá. Umí mě podržet v každé situaci. I když pláču..když se směju. Chápe mě v každé chvíli, i když se něco některým lidem zdá 'směšné' nebo k ničemu. Ona mě vždy pochopí. Poradí mi...Naslouchá mi..
A tak nemůžu nic, než jen znovu a pořád dokola říkat Bohu, jak moc mu DĚKUJI za ni. Za mé nejmilejší dvojčátko a přitom i nejlepší kamarádku Megí :)

Jednou mi určitě půjde na svatbě za svědka! :D A bude kmotra mých děti (pokud ovšem nepůjdu (i s Megí) do kláštera) :DD 

Teď už můžu jen poděkovat Jí..Takže: 
DĚKUJI DVOJČÁTKO, BEZ TEBE BYCH NĚKTERÉ CHVÍLE NEDOKÁZALA JEN TAK PŘEKONAT! MÁM TĚ MOOC RÁDA DVOJČÁTKO, JSI TA NEJÚŽASNĚJŠÍ KAMARÁDKA NA SVĚTĚ! JSI PROSTĚ BOŽÍ DÍTĚ :) A BŮH TĚ MILUJE OPRAVDU VELKOU LÁSKOU ;) TY URČITĚ PŘIJDEŠ DO JEHO KRÁLOVSTVÍ!