Ještě, že mám dvojčátko!!

Mai píše...

V životě je hodně chvílí, kdy nevíte, co dělat...

A u mě taková chvíle nastala zrovna včera. 

Člověk, o kterém jsem si myslela, že je můj skvělý kamarád mě přede všemi shodil...ano..nikdy jsem si to nedokázala představit, ale možná mi to dal Bůh, jako novou zkušenost. Do teď sice nechápu, proč, ale určitě to nějaký důvod má.

Povídáme si se spolčem a on mě začne urážet a navážet se do mě? Možná to myslel ze srandy, ale potom to prostě přehnal. A dovršil to tou větou, kterou jsem od něj nečekala a v životě na ni nezapomenu... Ale v té chvíli už se mi hrnuli do očí slzy. Jak já toho člověka nenávidím. Ne, toto říct nemůžu, mám ho ráda, je to můj nejlepší kamarád, ale ..prostě nechápu jak mi to mohl udělat.

Co jiného jsem mohla udělat, než utéct do bezpečí. Utéct za někým, kam jdu vždycky v těžkých chvílích, ale i jindy. Co nejrychleji jsem běžela do kaple.. za Ním, za Bohem. Asi 20 minut jsem se modlila. A pořád mi v hlavě naskakovala otázka: ,,Co jsem mu udělala, že je takový, Bože?!" :( Mu pořád až do dnešního rána nedocházelo, že mi hodně ublížil..

Takových chvílí bylo už hodně...
A tak mi Bůh pomohl a jako svůj "nástroj" pomoci mi poslal..

Mé dvojčátko...:') Megínku nejúžasnější, je skvělá. Umí mě podržet v každé situaci. I když pláču..když se směju. Chápe mě v každé chvíli, i když se něco některým lidem zdá 'směšné' nebo k ničemu. Ona mě vždy pochopí. Poradí mi...Naslouchá mi..
A tak nemůžu nic, než jen znovu a pořád dokola říkat Bohu, jak moc mu DĚKUJI za ni. Za mé nejmilejší dvojčátko a přitom i nejlepší kamarádku Megí :)

Jednou mi určitě půjde na svatbě za svědka! :D A bude kmotra mých děti (pokud ovšem nepůjdu (i s Megí) do kláštera) :DD 

Teď už můžu jen poděkovat Jí..Takže: 
DĚKUJI DVOJČÁTKO, BEZ TEBE BYCH NĚKTERÉ CHVÍLE NEDOKÁZALA JEN TAK PŘEKONAT! MÁM TĚ MOOC RÁDA DVOJČÁTKO, JSI TA NEJÚŽASNĚJŠÍ KAMARÁDKA NA SVĚTĚ! JSI PROSTĚ BOŽÍ DÍTĚ :) A BŮH TĚ MILUJE OPRAVDU VELKOU LÁSKOU ;) TY URČITĚ PŘIJDEŠ DO JEHO KRÁLOVSTVÍ!